Česko v datech: Válka o summit NATO, ve vzduchu visí ústavní žaloba i mezinárodní ostuda
Vztahy mezi Pražským hradem a vládou klesly na bod mrazu. Jablkem sváru se stal červencový summit NATO v turecké Ankaře a otázka, kdo se postaví do čela české delegace. Zatímco kabinet Andreje Babiše cestu prezidentovi de facto zablokoval, Petr Pavel účast vyžaduje a otevřeně mluví o kompetenční žalobě. Exkluzivní průzkum agentury Ipsos pro web Moravec.cz navíc ukazuje, že veřejnost – včetně nemalé části vládních voličů – podporuje spíše hlavu státu.
„Andrej Babiš z toho není nadšený. Ocitl se mezi dvěma mlýnskými kameny.“
Před třemi lety se utkali v prezidentských volbách, dnes stojí znovu proti sobě. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš svádějí politickou bitvu o to, kdo bude Českou republiku reprezentovat na mezinárodní scéně.
Babiš se tváří, že spor vlastně neexistuje a dodává: „Já si neumím představit, co by tam s námi dělal, jak bychom tam mohli být všichni na hromadě.“ Podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha se premiér dostal do nezáviděníhodné situace. „Andrej Babiš z toho není nadšený. Ocitl se mezi dvěma mlýnskými kameny – mezi prezidentem, se kterým chtěl mít zpočátku dobré vztahy, a tlakem od svého koaličního partnera,“ vysvětluje Just.
Ipsos: Veřejnost stojí za prezidentem. A to i voliči koalice
Kabinet argumentuje tím, že zahraniční a obranná politika je plně v rukou vlády, která si chce své postoje v Ankaře obhájit sama. S tímto argumentem podle průzkumu agentury Ipsos pro web Moravec.cz souhlasí sice 44,3 % z 1 566 respondentů, při přímé otázce na vedení delegace se však misky vah naklánějí k Hradu. Pavla upřednostňuje 41 % dotázaných, zatímco premiéra Babiše 33 %.
„Podpora prezidenta nekolísá, pohybuje se dlouhodobě kolem padesáti až šedesáti procent. Navíc agendu bezpečnosti má dlouhodobě pod sebou a angažuje se v ní,“ vysvětluje výsledek Michal Straka, Product & Business Development Director agentury Ipsos.
Z průzkumu navíc vyplývá, že 56,6 % lidí souhlasí s tím, aby Pavel reprezentoval stát navenek i v případech, kdy s tím vláda nesouhlasí. Kdyby delegaci vedl Babiš, paralelní účast prezidenta by podpořilo téměř 60 % občanů.
„Téměř dvě pětiny voličů ANO si přejí, aby byl Pavel součástí delegace. Ze strany Motoristů je to dokonce 53 %.“
Data odhalují i zajímavý paradox uvnitř samotné vládní koalice. „Téměř dvě pětiny voličů ANO, přesně 38 %, si přejí, aby byl Pavel součástí delegace. A co je ještě zajímavější, u nejhlasitějších kritiků ze strany Motoristů je to dokonce 53 % jejich voličů,“ dodává Straka.
Prezident při obhajobě své cesty argumentuje jak Ústavou, podle níž zastupuje stát navenek, tak i historickou tradicí. Analýza všech uplynulých summitů ukazuje, že český prezident nevedl delegaci na zasedání Severoatlantické aliance pouze v roce 2022 v Madridu, ovšem tehdy byla důvodem jeho hospitalizace tehdejšího prezidenta Zemana, nikoliv politické neshody.
Mezinárodní diplomatické faux pas
Zatímco Babiš se snaží situaci spíše bagatelizovat, politolog Just by ji nebral na lehkou váhu. „Koleduje si o ostudu. Nevypadá to dobře,“ míní expert a upozorňuje, že zahraniční ambasády bedlivě monitorují dění a posílají do svých centrál svodky o politické roztržce v Česku. Spor navíc dalece přesáhl naše hranice – věnovaly se mu přední světové deníky jako francouzský Le Monde či britský Guardian, ale také média v Turecku, Rusku, Číně nebo třeba v Egyptě.
Přímá linka: Ústavní soud?
Patová situace nutí Petra Pavla otevřeně mluvit o kompetenční žalobě k Ústavnímu soudu. Tuto variantu schvaluje téměř 48 % obyvatel napříč politickým spektrem, proti je 27,6 %.
Právní a ústavní experti se však v pohledu na věc rozcházejí. Právník se specializací na ústavní právo Ondřej Preuss z PF UK se domnívá, že by soud žalobu neodmítl. „Vláda nemůže nerespektovat postavení prezidenta a nemůže mu zakázat vykonávat jeho úřad. Spíše bych řekl, že rozhodnutí bude směřovat k tomu, že prezident se může účastnit vrcholných událostí, ale vláda by ho měla vybavit pozicí, kterou bude věcně respektovat,“ vysvětluje Preuss s odkazem na podobný polský spor starý 17 let, kdy soud tehdejšímu a zároveň současnému premiérovi Donaldu Tuskovi a prezidentu Lechu Kaczyńskému nařídil podobný kompromis.
Emeritní ústavní soudce Vladimír Sládeček to naopak vidí primárně jako politickou šarvátku, nikoliv právní. „Ústava je koncipována tak, aby se aktéři dohodli, aby to bylo politické jednání. Měl bych spíše názor, že by to Ústavní soud řešit neměl,“ namítá Sládeček a zároveň dodává, že soud nemá stanovené lhůty, a není tak vůbec jisté, zda by stihl rozhodnout do červencového summitu. Pokud by Pavel žalobu podal po jednání vlády 8. června, zbýval by pouze měsíc. Macinka se navíc v pořadu Poledne s Moravcem nechal slyšet, že chce požádat o týdenní odklad rozhodnutí.
Nový zmocněnec pod palbou nedůvěry
Petr Pavel deklaroval, že nemá problém na summitu prezentovat vládní obrannou politiku. Pod prezidentovým tlakem premiér dokonce zřídil novou pozici zmocněnce na Úřadu vlády – na plnění závazků vůči NATO nově dohlíží Jakub Landovský.
Tento krok ale vyvolává mezi občany rozpaky. Podle agentury Ipsos je 37,2 % lidí pro zřízení této funkce, ovšem 36,2 % je proti a 26,6 % vůbec neví, co si o nové pozici myslet. „Ta část populace, která váhá nebo nemá názor, zatím ještě úplně nerozumí mechanismu, co by vlastně zmocněnec měl dělat navíc oproti tomu, co v současné době dělá sama vláda,“ uzavírá Straka z Ipsosu.
