Babiš vládne Česku i volebnímu průzkumu
Podle nejnovějšího volebního modelu agentury Ipsos se Starostové a nezávislí (STAN) dostávají do trháku a přebírají roli nejsilnější opoziční strany na úkor ODS. Zatímco hnutí ANO Andreje Babiše dál suverénně kraluje průzkumům s více než 31 procenty, vládní strany jako celek oproti minulým volbám ztrácejí. Data navíc ukazují, že vysoce očekávané politické restarty a nové projekty voliče zatím nezaujaly.
STAN na vzestupu baví voliče SPOLU
Ještě v květnu se Starostové a ODS přetahovali o druhé místo s minimálním rozdílem. Zářijové měření ale ukazuje jasného vítěze tohoto duelu. Hnutí STAN poskočilo na 16,6 %, zatímco strana Martina Kupky klesla na 14 %. Oproti volbám v roce 2025 má dnes STAN k dobru více než pět procentních bodů.
Kde hnutí bere nové sympatizanty, je při bližším pohledu na data zřejmé. Podle Michala Kormaňáka, account directora agentury Ipsos, se přesuny dějí hlavně uvnitř opozičního bloku. STAN podle něj dnes preferuje až čtvrtina lidí, kteří před rokem odevzdali hlas koalici SPOLU. K úspěchu Starostům nahrává i blížící se termín komunálních a senátních voleb. Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha upozorňuje, že Starostové těží ze své široké základny lokálních politiků, zatímco ODS doplácí na vnitrostranické rošády: „Zatím se zdá, že nástup nového vedení ODS není až tak energický a dynamický, jak mnozí očekávali, a stranu nedokázal nakopnout.“
Rozpad někdejší formace SPOLU škodí i jejím menším členům. KDU-ČSL (3,5 %) i TOP 09 (2,9 %) se shodně krčí hluboko pod pětiprocentní hranicí volitelnosti. Podle Justa tento vývoj nevyhnutelně povede k opětovnému volání po užší integraci.
Babišovo jádro a jádro pudla Motoristů
Neotřesitelnou pozici si nadále udržuje Andrej Babiš. Jeho hnutí ANO by aktuálně volilo 31,4 % voličů, což představuje stabilní výsledek z jarních měsíců. Zásadní výhodou hnutí je obrovská loajalita. Pevné jádro tvoří 23 % voličů, kteří jsou o své volbě i účasti naprosto přesvědčeni.
U vládních Motoristů ale panuje patrně horší nálada. Přestože drží čtyři ministerská křesla a jsou tak plnohodnotnou vládní silou, zájem voličů se jim stále nedaří nastartovat. V průzkumu balancují s 4,5 % pod hranicí vstupu do Sněmovny. Politolog Ladislav Cabada varuje, že stranu navíc brzy dožene její lokální slabost – s výjimkou Prahy nemá dostatečné struktury pro komunální ani senátní volby.
Trápení hejtmanů
Zářijový model přináší tvrdé vystřízlivění i pro dva politiky, od kterých se letos očekával raketový vzestup. Jihomoravský hejtman Jan Grolich sliboval u lidovců po převzetí moci „tlustou černou čáru“, preference se ale od května zvedly o pouhou desetinu procenta. Podle expertů je snaha o radikální odstřihnutí od minulosti dvousečnou zbraní, která může snadno odradit tradiční jádro, aniž by spolehlivě přilákala davy nových příznivců.
Podobně rozpačitě působí i rozjezd hnutí Naše Česko pod taktovkou jihočeského hejtmana Martina Kuby. V květnu projekt začínal na třech procentech, nyní klesl na 2,5 %. Přes deklarované ambice se hnutí nedaří naplno prorazit ani ve všech klíčových centrech domovských jižních Čech, natož na celostátní úrovni. Pokud nepřijde zásadní impuls, hrozí mu podle analytiků marginalizace.
Piráti v izolaci a paradox SPD
Piráti si stabilně drží svých 7,9 %, ale stávají se ve sněmovní politice osamělými jezdci. Vymezuje se vůči nim vládní koalice a opatrný distanc si drží i zbytek opozice. To se projevilo už při povolebním přerozdělování sněmovních funkcí, ze kterého Piráti vyšli jako jediní zcela naprázdno.
Zajímavým úkazem je naopak SPD, které formálně podporuje vládu a disponuje postem šéfa Poslanecké sněmovny a které jako jediné z vládní formace oproti květnu posílilo; z 6,2 % na 7,1 %. Tomio Okamura dokáže z vysoké mediální viditelnosti těžit, byť podle politologa Cabady zůstává otázkou, nakolik budou voliči SPD dlouhodobě spokojeni pouze s funkcemi bez hmatatelných vládních výsledků.
