Jak se dnes vidí Češi a Slováci? Přátelství trvá, Slováky ale štve naše arogance a nepřipravenost na horách

Ačkoliv od rozdělení společného státu uplynulo víc než 30 let, vztahy mezi Čechy a Slováky zůstávají silné a plné emocí. Nový exkluzivní průzkum odhalil, že se stále vnímáme jako blízcí přátelé. Zároveň ale ukázal i jasné třecí plochy – zatímco nám na východních sousedech nejvíce vadí jejich současná politika a výbušnost, Slováci nám nemohou zapomenout aroganci, lakomost a neslavné výkony českých turistů.

Společný průzkum české redakce Moravec.cz a slovenské 360tky (realizovaný agenturami Ipsos a Focus) přinesl detailní pohled do nitra česko-slovenských vztahů. Výsledky, které jsme představili v datovém pořadu Populace, ukazují, že staré stereotypy stále žijí. Nejpřekvapivějším zjištěním je ovšem propastný rozdíl v tom, jak moc se oba národy o sebe navzájem vůbec zajímají.

Přátelství a humor bodují na obou stranách

Pokud jde o pozitivní vlastnosti, panuje na obou březích řeky Moravy shoda. Základem našich vztahů je přátelskost a srdečnost. Češi právě tuto vlastnost na Slovácích obdivují nejčastěji (20,5 %), s velkým odstupem pak oceňují jejich pracovitost (4,2 %) a úctu k tradicím (3,7 %).

Slováci nás vnímají ještě o něco specifičtěji a v mnohem pozitivnějším světle. Vedle přátelskosti a lidskosti (23,7 %) na nás milují náš smysl pro humor, pohodovost a optimismus (17,1 %). Boduje u nich také česká šikovnost a praktičnost (12,4 %).

Co nás navzájem štve? Politika, arogance i lakota

Když přijde na lámání chleba a výčet negativních vlastností, nebereme si servítky. Češi mají v současnosti největší problém se slovenskou politikou a nacionalismem (9,5 %), hned v závěsu jim vadí slovenská emotivnost a výbušnost (6,6 %).

Pohled ze Slovenska naopak ukazuje, že se jen těžko zbavujeme nálepky „staršího bratra“. Více než 14 % Slováků na Češích nejvíce dráždí pocit nadřazenosti, namyšlenost a arogance. Další příčky žebříčku negativních vlastností obsadila lakomost (7,1 %) a lenivost (6,3 %). Úsměvnou kuriozitou je i slovenská averze vůči českému nevkusu a chronické nepřipravenosti při vysokohorské turistice (2,7 %).

Šokující zjištění: Česká lhostejnost vůči sousedům

Nejvýraznějším zjištěním celého průzkumu ovšem nejsou vzájemné výtky, ale obrovská asymetrie v samotném zájmu o druhý národ. Výsledky odhalily masivní českou neznalost či lhostejnost.

Zatímco na Slovensku nedokázalo uvést žádnou naši pozitivní vlastnost jen necelých 17 % dotázaných, v Česku odpověď „Nevím“ zvolilo propastných 60,7 % lidí. Stejný trend panuje i u negativních vlastností – téměř 58 % Čechů zkrátka netuší, co by Slovákům vytklo. Slováci mají naopak o našich chybách poměrně jasno, názor na ně postrádá jen 26,8 % z nich.

O průzkumu a metodologii sběru dat

Exkluzivní průzkum byl realizován formou dotazníkového šetření dvěma výzkumnými agenturami v obou zemích:

Sběr dat v ČR: Provedla agentura Ipsos ve dnech 8. 9. – 12. 9. 2026 na reprezentativním vzorku české populace starší 18 let. Výzkumu se zúčastnilo celkem 1084 respondentů.

Sběr dat v SR: Provedla agentura Focus (pro pořad 360tka) ve dnech 1. 9. – 7. 9. 2026 na reprezentativním vzorku slovenské populace starší 18 let. Výzkumu se zúčastnilo celkem 1012 respondentů.

Všechna procentuální data v průzkumech jsou matematicky zaokrouhlena na jedno desetinné místo.