Česko v datech: Sněmovní detektivové bez výsledků a prázdné židle ve výborech


Dlouhé hodiny mluví, dlouhé hodiny mlčí, nebo do práce prostě vůbec nechodí. Pohled do jednacího sálu Poslanecké sněmovny dokáže české voliče spolehlivě vytočit Podle průzkumu agentury Ipsos by více než 80 % Čechů absentující poslance finančně penalizovalo, nebo by je rovnou připravilo o práci. 


Politický kumšt ale netkví jen v řečnění u pultíku. Skrývá se ve sněmovních kuloárech, výborech a vyšetřovacích komisích. My jsme teď práci v neznámých zákoutích dolní komory vynesli na světlo. Obstáli vaši volení zástupci? 

Detektivní kancelář Sněmovna: Draze placené PR

Unikátním zpestřením sněmovní práce jsou takzvané vyšetřovací komise. K jejich vzniku je potřeba podpora minimálně čtyřiceti zákonodárců, členy jsou výhradně poslanci a jako prodloužená ruka zákona mají exkluzivní kompetence. Mohou si například předvolávat svědky z nejvyšších pater politiky, premiéra nevyjímaje. Kohokoli sněmovní vyšetřovatelé osloví, musí požadované informace podat, ledaže v tom brání mlčenlivost.  


Od roku 1992 mají poslanci na kontě vznik 24 vyšetřovacích komisí. Zatím jedinou vládou, za které nevznikla ani jedna, byl kabinet Petra Nečase.


„Komise jsou orgán, který není ustanoven na dlouhodobá témata. Vznikají ad hoc v důsledku nějaké konkrétní kauzy,“ vysvětluje politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Náplň „detektivní“ práce poslanců bývá často pikantní. Nejrozsáhlejší vyšetřování provedla hned první komise, více než tři roky zkoumala tajné akce komunistických bezpečnostních složek Norbert, Zásah a Vlna. Naopak nejkratší život měla komise k organizovanému zločinu na Olomoucku z roku 1998, existovala necelé tři měsíce. Za současné vlády Andreje Babiše zkouší štěstí sněmovní nováček Jindřich Rajchl (PRO za SPD) s komisí ke kauze Dozimetr. 


Z analýzy Moravec.cz vyplývá, že v 19 z 24 případů byly výsledky vyšetřovacích komisí prakticky nulové. Komise se buď rozpadly, nikdy se nesešly, nenašla se pochybení, nebo podaly trestní oznámení, která policie následně odložila.

„Když teď někteří poslanci z vládní koalice, zejména ti, kteří se vyvezli do sněmovny na zádech SPD a nemají v podstatě co moc dělat, ustavují různé komise, tak je to vcelku pochopitelné, protože oni jsou jinak, dalo by se říci, politicky bezvýznamní,” uzavírá bezzubé poslanecké operace politolog Jiří Pehe. 


Pokud ani vy v detektivní práci nevidíte žádnou přidanou hodnotu, zřejmě jste nikdy nebyli předsedou sněmovní patroly. Podle aktuálního výpočtu poslaneckých platů mu funkce vynese měsíční příplatek 43 361 korun a 60 haléřů.

Pravá demokracie jsou výbory. Ne všichni na ně chodí

Zatímco vyšetřovací komise znamenají pro poslance spíše moc publicito-dárnou, skutečnou moc zákonodárnou, si poslanci užívají ve sněmovních výborech. „Tam vznikají skutečně ty klíčové formulace legislativních úprav. Když to řeknu lidově, na plénu už to prostě musí být uvařené,“ popisuje politolog Michal. Práce zde ale není pro voliče na první pohled zajímavá, což je nejspíš i důvod, proč ji některé strany opomíjejí.


Sněmovní docházku na výbory zmapovali datoví novináři Kateřina Mahdalová a Michal Škop z projektu DataTimes. Zjistili mimo jiné, že 11 poslanců se nezúčastnilo více než 40 % jednání.


„Nejvyšší průměr účasti mají strany Piráti a ANO. Naopak nejnižší účast má ODS s přibližně 78 %. Z koaličních stran pak mají nejnižší účast Motoristé,“ shrnují výsledky datoví novináři Kateřina Mahdalová a Michal Škop. Zpracování těchto dat přitom není jednoduché, protože každý výbor si vede evidenci po svém.

Politická msta 

Stejně jako u komisí, i za vedení výboru náleží poslancům štědrý, čtyřicetitisícový příplatek. O místa v čele se v současné Sněmovně svedly tvrdé politické bitvy. A vládní většina dala opozici jasně najevo, kdo má navrch. Lukáš Vlček (STAN) byl do čela správního výboru zvolen až na druhý pokus, Marian Jurečka (KDU-ČSL) nevede sociální výbor a Eva Decroix (ODS) nezískala post předsedkyně evropského výboru.

Zcela bez funkcí ve vedení komory, výborů i komisí pak zůstali Piráti. Politolog Aleš Michal to vidí jako jednoznačnou politickou mstu vůči bývalé vládní straně.

Sněmovní rebel ODS

Zajímavá je v současné sněmovně pozice ODS. Ačkoliv se strana mediálně tvrdě vymezuje vůči vládě, data o hlasování ukazují něco jiného. „Měřeno skutky a hlasováním to není tak, že by Piráti skončili v izolaci. Jediná strana, která se z opozičního bloku nějak izolovala, je ODS,“ upozorňuje datařka Mahdalová.

ODS má hlasováním k vládnímu programu nejblíže a podle Aleše Malého zde zřejmě probíhá budování vlastní identity, nezávislé na koalici SPOLU i zbytku opozice. K tomu podle Malého přispívá i pragmatismus předsedy klubu Marka Bendy.